🔍
To reach beyond your limits by training your mind | Marisa Peer | TEDxKCS - YouTube
Channel: TEDx Talks
[0]
Překladatel: Lenka Batystová
Korektor: Kateřina Jabůrková
[3]
Dnešním tématem je spolupráce
[5]
a já budu mluvit
o nejdůležitější spolupráci,
[7]
s jakou se v životě setkáte.
[10]
Jde o spolupráci mezi vámi a vaší myslí.
[14]
Pokud umíte spolupracovat
s vlastní myslí a říct jí, co chcete,
[17]
dosáhnete, čeho chcete.
[19]
Měla jsem to štěstí a několikrát získala
titul nejlepšího britského terapeuta.
[23]
V průvodci časopisu Tatler
patřím k absolutní špičce.
[27]
Lidé mi říkají:
[28]
„Víte, mozek je ohromně složitá věc
a trvá léta mu porozumět.“
[33]
Ale to není pravda.
[34]
Myslím si, že o svém mysli
potřebujete vědět čtyři věci.
[38]
Když tyto čtyři věci
budete uplatňovat v praxi,
[40]
bude se vám dařit, na co sáhnete.
[44]
Dovolte tedy, abych vám pověděla,
o které čtyři věci jde.
[47]
Vaše mysl dělá výslovně a přesně to,
[51]
co si myslí, že od ní chcete.
[54]
Vždycky dělá to, o čem si myslí,
že je ve vašem nejlepším zájmu.
[58]
Když nemáte to, co chcete,
ale jednáte tak, jak nechcete,
[61]
nespolupracujete se svou myslí,
jak byste měli.
[64]
S tím vám dnes pomůžu.
[66]
Za druhé: vaše mysl je naprogramovaná tak,
[69]
aby vás vedla za potěšením a od bolesti.
[72]
Proto lidé žijí v kmenech,
[74]
kdo se dokáže vyhnout bolesti,
ten na téhle planetě přežije.
[78]
Za třetí: za to, jaké pocity
se ve vás neustále melou,
[81]
vždycky můžou jen dvě věci:
[82]
představy, které si vytváříte,
a slova, která sami sobě říkáte.
[86]
Za čtvrté: vaše mysl
miluje to, co je známé.
[90]
Je naprogramovaná tak,
aby se neustále zaobírala tím, co už zná.
[95]
Pokud chcete v čemkoli uspět,
musíte si odvyknout od známého
[100]
a zvyknout si na neznámé.
[101]
Začneme od bodu jedna.
[103]
Vaše mysl dělá to, co si myslí, že chcete.
[108]
Vždycky jedná ve vašem vlastním zájmu.
[110]
Mysl neustále naslouchá tomu, co říkáte.
[113]
Vaše jednání a pocity interpretuje
podle slovníku, jaký používáte.
[118]
Takže, když říkáte
[119]
„ty zkoušky mě zabijou,
to papírování bude moje smrt,
[124]
šéf mi pije krev,
[125]
mám toho plné zuby, ten stres už neunesu“
[128]
nebo když říkáte
[129]
„ten tlak mě úplně drtí,
tolik práce mě zabije“,
[133]
říkáte své mysli,
že danou věc nechcete dělat.
[136]
A když si vaše mysl myslí,
že něco nechcete dělat,
[139]
bude vám našeptávat, abyste úkol
odložili, šli za školu, nesnažili se.
[143]
Vaše mysl bere vaše slova
natolik vážně, že když řeknete:
[149]
„Ten stres mě ničí,
líbilo by se mi zůstat týden v posteli.
[152]
Kéž bych měla týden volna
a mohla si doma lenošit,“
[155]
řekne na to vaše mysl:
„OK, tady máš chřipku. Neříkala sis o to?
[158]
Chtěla jsi zůstat týden v posteli,
tak jsem ti zařídila chřipku.
[162]
Týden se můžeš válet.“
[163]
Když řeknete: „Vážně se děsím
té prezentace, co mám mít příští středu.
[167]
Dala bych cokoli, abych tam nemusela,“
vaše mysl usoudí:
[170]
„OK, co kdybych ti po ránu
zařídila migrénu nebo nevolnost?“
[173]
Je to váš způsob,
jak se vyhnout prezentacím.
[176]
Zní to trochu legračně,
ale takhle mysl opravdu funguje.
[180]
Dělá to, co si myslí, že chcete.
[182]
Jestli nemáte, po čem toužíte,
je to proto, že užíváte slova
[185]
„je to moc práce, je to moc těžké,
spolkne to všechen můj čas“.
[189]
Svoji první knihu jsem napsala,
když mi ještě nebylo třicet.
[193]
Když jsem podepsala smlouvu,
[194]
tušila jsem, že se psaním
izoluji od ostatních,
[198]
a tak se mi do toho nechtělo.
[200]
Hodně času jsem promrhala,
než jsem pochopila, že si musím říct
[204]
„chci psát, rozhodla jsem se psát,
rozhodla jsem se z toho mít radost“.
[208]
A tahle slova, „rozhodla jsem se to dělat,
rozhodla jsem se z toho mít radost“,
[212]
vám změní život.
[214]
Tohle je mnohem víc než pozitivní přístup.
[216]
Je to spolupráce s vlastní myslí.
[219]
Podívejte se na své chování
a pokud nemáte, po čem toužíte,
[223]
znamená to, že se svou myslí
nekomunikujete správně.
[225]
Význam komunikace s myslí jsem
poznala při práci s fotbalisty a mariňáky.
[229]
Námořníky jsem potkala
v jednom televizním pořadu.
[232]
Dívala jsem se, jak běhají v naprosté tmě,
[234]
s čelovkami na hlavě.
[236]
Lilo jako z konve, všude bláto
a oni u toho zpívali.
[240]
A vaše mysl si samozřejmě říká:
[242]
„OK, padají trakaře,
je tma, je příšerná zima,
[246]
ty vybíháš kopce s plnou polní na zádech
a u toho si zpíváš…
[249]
Už to chápu! Tobě se to líbí!“
[252]
Představte si, že běžíte maraton
a od startu si říkáte:
[255]
„Tak, ještě 38 kilometrů. To je peklo.
Taková nuda, jak to uběhnu, to je dávka.“
[260]
Takhle to vážně neuběhnete.
[262]
Musíte si říkat
„je to super, je to super“,
[264]
i když to není pravda.
[266]
Takto se na mysl musí, aby spolupracovala.
[269]
Musíte jí říct, velmi podrobně,
[272]
velmi konkrétními,
velmi přesnými slovy, co chcete.
[276]
Používejte formulace typu
[277]
„tohle chci, tohle se mi líbí,
pro tohle jsem se rozhodla“
[281]
a vždycky si s cílem spojte potěšení,
protože platí i pravidlo dva:
[285]
Mysl vás vždy vede tam,
kde je potěšení a pryč od bolesti.
[289]
Když něco sníte a pak je vám zle
a spojíte si to s bolestí,
[291]
už to nikdy v životě nevezmete do úst.
[294]
Vyhýbat se bolesti je lidská přirozenost.
[297]
Jenže když si bolest spojíte s učením,
vystupováním na veřejnosti,
[302]
situacemi, kdy jste středem pozornosti,
ohromně si tím zkomplikujete život.
[306]
Každý den si můžete zvolit,
co je potěšení a co bolest.
[309]
Nikdo jiný to pro vás neudělá.
[311]
Kočku nedostanete do vířivky,
protože je super, plná bublin, horká.
[314]
Nesnáší vodu, ale vy si vybrat můžete.
[316]
Někteří mí klienti si spojují potěšení
s bolestí a někteří bolest s potěšením.
[321]
Došlo mi to při práci s drogově závislými.
[323]
A nemyslím jen závislé z ulice,
ale i velice úspěšné lidi –
[326]
hollywoodské herce, hvězdy, modelky –
[329]
kteří si potěšení spojili s bodáním jehel
do těla, protože je přenášelo do rauše.
[333]
Pro ty byla bolest potěšením.
[335]
A mám jiné klienty, kteří měli
letět 1. třídou a řekli:
[338]
„Já nepoletím.
Bojím se, že letadlo vybuchne.“
[341]
Potěšení měli spojené s bolestí.
[343]
Před několika lety jsem si zlomila ruku,
[345]
a když mi sundali sádru,
byla v podivném úhlu.
[348]
Nemilé překvapení a já na to:
„Jak ji zase narovnám?“
[350]
Řekli mi: „Tu ruku už nenarovnáme.
[353]
Po rehabilitaci se možná
posuneme o pár centimetrů.“
[355]
A já říkám: „To ne,
vy mi nerozumíte. Cvičím jógu.
[358]
V tomhle stavu psa hlavou dolů neudělám.
[360]
S takovouhle rukou
nezvládnu ani bojovníka.
[362]
Prostě ji musím narovnat.“
[364]
Řekli mi jen: „Mohli bychom vám
ruku zase zlomit, ale nemusí to pomoct
[367]
a možná to bude ještě horší.“
[369]
Já se odmítám vzdávat.
[370]
Chtěla jsem být zdravá,
našla jsem terapeuta
[373]
a zeptala se: „Dokážete to srovnat?“
[374]
A on řekl: „Ano, ale bude to
opravdu hodně bolet
[378]
a bude to stát spoustu času,
budete sem chodit dvakrát týdně.
[381]
Budu muset potrhat všechny ty kapiláry.“
[383]
Bylo mi jasné, že to bude bolet,
[385]
ale umím spolupracovat s vlastním mozkem.
[387]
Tak jsem kývla a celou dobu jsem
mozku opakovala: „Tohle chci.
[390]
Rozhodla jsem se mít zdravou ruku,
tu bolest vydržím, tu bolest chci.“
[395]
Zpívala jsem si tu písničku
od Black Eyed Peas
[397]
„let’s do it, let’s do it,
let’s get this started…“
[400]
Když mi fyzioterapeut ruku začal
natahovat, vážně to bolelo.
[404]
Jakmile vám někdo působí bolest,
instinktivně ucuknete.
[407]
Já jsem mu ale musela naopak pomoct.
[409]
Pořád jsem si zpívala písničku
a říkala si, že to chci.
[412]
A ruku teď mám úplně v pořádku.
[414]
Můj fyzioterapeut mi nakonec řekl:
[416]
„Nevím, jak jste to dokázala,
většina lidí to vzdá.“
[418]
Já na to: „Řekla jsem mozku, že to chci.“
[420]
Tak to bylo.
Pořád jsem si opakovala, že to chci.
[424]
Tvářila jsem se, že mě nic nebolí
nebo že mě bolest těší.
[428]
To je ohromně důležité.
[430]
Jestli jste někdy četli před celou třídou,
[432]
přeřekli se a všichni se vám smáli,
[435]
asi jste si řekli: „Končím.
Už nikdy nebudu mluvit veřejně.
[438]
Už nikdy nebudu středem pozornosti.“
[440]
Pak jste na to zapomněli.
[441]
A za deset let,
když se chystáte na projev,
[444]
prezentaci nebo vedení porady,
[446]
se dostaví záchvat paniky,
[447]
protože si vaše mysl vzpomene:
[449]
„Tohle ne… copak si nepamatuješ,
že vystupování před lidmi bolí?“
[452]
Tyhle pochody musíte změnit.
[456]
Musíte své mysli říct, co přesně chcete,
[458]
a s obtížnými věcmi si musíte
spojit potěšení, ne bolest.
[463]
Třetí pravidlo fungování mozku říká,
že mysl reaguje jen na dvě věci:
[467]
na představy, které si promítáte v hlavě,
a na slova, která si říkáte.
[471]
A to je všechno.
[472]
Letíte třeba do Los Angeles,
[474]
sedíte vedle někoho,
užíváte si společný let
[476]
a hlavou vám běží: cesta do LA,
[478]
krásné pláže, skvělí lidé,
nádherné počasí, spousta zajímavých míst,
[482]
cítíte se určitým způsobem.
[484]
Ale když si říkáte:
„To letadlo divně vrčí,
[487]
chlap vedle je podezřelý,
[488]
nejspíš terorista,
který to tu vyhodí do vzduchu,“
[491]
prožíváte něco úplně jiného –
kvůli dvěma věcem:
[494]
kvůli představám, které vám běží hlavou,
a slovům, která si říkáte.
[498]
Pokud se svým mozkem spolupracujete,
musíte změnit své představy
[502]
a musíte změnit svá slova.
[504]
Jednou jsem pracovala s fotbalistou
z nějaké Horní Dolní.
[507]
Nehrál ani za žádný divizní tým
[510]
a přešel rovnou do Premier League.
[513]
Nebyl žádný dlouhán.
[514]
Řekl mi: „Víte, já si nevěřím,
protože nejsem dost vysoký.“
[518]
Řekla jsem mu: „Tak si představte,
že jste Maradona.
[521]
Když Maradona nastupuje na hřiště,
myslíte, že si říká ‚nejsem dost vysoký‘?
[525]
Samozřejmě že ne.
[526]
Myslíte, že si to říká Michael Owen?“
[528]
Musíte změnit způsob přemýšlení
a slova, která volíte.
[532]
Představy, které si promítáte v hlavě,
a slova, která si v duchu říkáte,
[536]
změní úplně všechno –
to je vše, co musíte udělat.
[539]
Předvedu vám, jak to funguje.
Natáhněte před sebe ruku.
[543]
Představte si, že v ní držíte
půlku velkého, šťavnatého citrónu,
[548]
veliký citrón.
[549]
Zavřete prosím oči a nechte je zavřené.
[553]
Teď si představte,
že si ten citrón přibližujete k ústům,
[556]
můžete ho i zmáčknout,
vnímejte tu citrusovou krásu.
[559]
Můžete se nadechnout
a nasát to úžasné citrónové aroma.
[562]
Teď otevřete ústa a pořádně se zakousněte.
[565]
Překousněte citrón napůl,
vykousejte dužninu a začněte ji žvýkat.
[571]
A okamžitě si uvědomíte,
[572]
jak se vám při té představě
v ústech hromadí sliny.
[576]
Oči už otevřte.
Žádný citrón tu není, že?
[578]
Ale dvě věci jsou jasné:
v hlavě jste si promítali obrázek citrónu
[581]
a říkali jste si, že jíte citrón.
[583]
Citrón jste ale nejedli.
[585]
Vaše tělo nezajímá, jestli je to,
co mu říkáte, pravda nebo lež,
[588]
jestli to je prospěšné,
jestli to je dobré nebo špatné.
[591]
Reaguje pouze na slova a představy.
[594]
Uděláme si ještě jeden pokus. Postavte se.
[597]
Vlastně můžete klidně zůstat sedět.
[600]
Teď všichni předpažte levou ruku.
Všichni prosím levou ruku.
[604]
Chci, abyste dali paži dozadu,
co nejdál dokážete.
[610]
Zkuste ji přetočit co nejdál.
[613]
A zapamatujte si, kde jste skončili,
kam až jste dosáhli.
[616]
Teď ruku vraťte dopředu a zavřete oči.
[620]
A řekněte své levé ruce,
že ten pohyb za chvilku zopakujete
[624]
a že dosáhnete o třetinu dál.
[626]
Představte si, že dosáhnete o třetinu dál.
Zatím zůstaňte v klidu.
[630]
Řekněte své ruce,
že dosáhne o třetinu dál.
[632]
Představte si, že jsou svaly
ve vašem levém rameni jako z gumy.
[636]
Řekněte ruce, že má jít o třetinu dál.
Teď otevřete oči. Předpažte levou ruku.
[641]
Až ji stočíte dozadu,
uvidíte, že dojde o třetinu dál,
[643]
protože jste si to představili,
protože jste jí to řekli.
[647]
(hovor mezi diváky)
[653]
Doma to můžete trénovat,
[657]
ale hlavně si musíte uvědomit,
že toto je ten princip spolupráce.
[660]
Hlavou vám musí běžet
správné představy a správná slova.
[664]
Pracovala jsem
i s olympijským týmem bobistů.
[666]
A ti spolu vůbec nevycházeli,
což je hodně znevýhodňovalo.
[670]
Poradila jsem jim,
ať si představí, že jsou jako lovečtí psi,
[673]
kteří se pohybují na jedné vlně –
stejně jako hejna ryb nebo ptáků,
[678]
seskupí se do tvaru velkého zvířete
a komunikují specifickým způsobem.
[681]
A to jim výrazně pomohlo.
[683]
Čtvrté pravidlo lidské mysli říká,
[685]
že mysl miluje to, co je jí známé,
a automaticky volí, na co je zvyklá.
[690]
Když je tím návykem prokrastinace,
[693]
poflakování se, nevěnování se ničemu,
[696]
pocit nervozity na veřejnosti
nebo podceňování vlastních schopností,
[700]
je potřeba si od toho dokonale odvyknout
[705]
a zvyknout si na to, co zatím známé není:
[708]
na pilnou práci, víru ve své schopnosti,
investování času a pocit, že vás to baví.
[713]
My Angličané o sobě neradi říkáme
[716]
„jsem nejlepší, jsem jednička,
[718]
ve svém oboru jsem vážně dobrý,
v tomhle se opravdu vyznám“.
[721]
Myslíme si totiž, že by to byla faleš.
[724]
Ale jak jste viděli,
když věříte, že jíte citrón,
[727]
vyvoláte stav, jako by to bylo doopravdy.
[730]
Arnold Schwarzenegger jednou řekl:
[733]
„Skromnost je slovo,
které se ke mně vůbec nehodí,
[736]
a doufám, že to tak zůstane napořád.“
[738]
A to se mi moc líbí.
[739]
Muhammad Ali zase řekl:
[742]
„Lidé nepřijímají výzvy proto,
že mají strach.
[745]
Já jsem si říkal, že jsem hvězda,
ještě než jsem se jí stal.
[748]
Věřil jsem si a jak to dopadlo?
Je ze mě hvězda.“
[752]
To je přístup!
[754]
Řekl si, že je hvězda, a stal se hvězdou.
[756]
Ale neopakoval si jen: „Jo, jsem hvězda.“
[759]
Trénoval, posiloval, měl disciplínu.
[762]
Věřil, že je nejlepší.
[764]
Mám zkušenosti s velmi úspěšnými lidmi,
[766]
s nejlepšími řediteli, herci, elitou
z různých oborů, s rockovými hvězdami.
[771]
Ti všichni si musí říkat,
že jsou nejlepší.
[774]
Protože jaká je druhá varianta?
[776]
„Ale, jsem jen průměrný.
[777]
Vlastně na to nestačím,
tohle nejspíš nezvládnu,
[780]
je to moc těžké,
vyžaduje to příliš mnoho úsilí.“
[783]
Před chvílí jsem vám ukázala,
že vaše mysl věří všemu, co jí řeknete.
[787]
Tak jí říkejte hezčí věci.
[789]
Nejprve si vy utváříte přesvědčení
a pak vaše přesvědčení utváří vás.
[793]
Pokud si budete věřit,
budou vám věřit i ostatní.
[798]
Když posunete hranice své mysli,
[801]
už nikdy, nikdy se nevrátí tam, kde byly,
[804]
protože když se blížíte naplnění
svého potenciálu, váš potenciál roste.
[809]
Nikdy vlastně nemůžete říct,
jaký potenciál máte.
[811]
Když si Roger Bannister usmyslel,
že zaběhne míli pod 4 minuty,
[816]
což v té době ještě nikdo nezvládl,
udělal čtyři věci.
[819]
Řekl si:
„Chci to udělat, chci to dokázat.“
[823]
Svůj cíl bral jako obrovskou zábavu.
[825]
Neustále si představoval,
[828]
jak po 239 sekundách protíná pásku,
a na tu představu si zvykl,
[833]
protože míli pod 4 minuty skutečně zaběhl.
[836]
V témže roce to pak
zvládlo osm dalších lidí,
[838]
v následujícím roce
jeho výkon zopakovalo 57 běžců.
[842]
Díky němu se dříve nezvyklé stalo běžným.
[845]
Když plavec Mark Spitz získal
sedm zlatých olympijských medailí –
[849]
to většina z vás nebyla na světě –
stal se hrdinou.
[852]
Byl to fenomenální úspěch.
[854]
Dnes už jeho časy nejsou nijak výjimečné.
[857]
Protože když se blížíme
naplnění potenciálu, potenciál roste.
[862]
Pokud tedy chcete umět perfektně
spolupracovat sami se sebou,
[867]
musíte si zapamatovat tyto čtyři věci.
[869]
Říkejte své mysli, co chcete.
[871]
S cestou k cíli si spojte obrovské
potěšení a s nečinností naopak bolest,
[875]
abyste svou mysl mohli motivovat,
a to velmi konkrétními slovy.
[879]
Změňte své představy, změňte slovník.
[881]
A odvykněte si od známého
a zvykněte si na neznámé.
[885]
Když jsem napsala první knihu
a přišla do nakladatelství Penguin,
[888]
řekli mi tam:
„Kniha je skvělá, ale chceme ji upravit.
[891]
Chceme, abyste napsala 10 kapitol
o tomhle aspektu psychologie mozku.
[895]
Půjde to?“
[896]
Myslela jsem, že ne,
že jich napíšu tak pět.
[898]
Mohla jsem říct buď
[900]
„ne, promiňte, to nezvládnu,
tady máte zpátky zálohu“,
[902]
nebo „ano, samozřejmě že to půjde.“
[904]
Tak jsem řekla: „Samozřejmě že to půjde.
[906]
Deset? Jistě, to nebude problém.“
[909]
A věřila jsem, zkrátka jsem pevně věřila,
[911]
že můj mozek
všechny ty zbývající kapitoly vymyslí.
[916]
Pak jsem jednoho dne jela po Court Road
a dvě se mi jen tak vylíhly v hlavě.
[920]
Tak jsem zastavila a zapsala je.
[922]
A než jsem odevzdala druhou verzi knihy,
měla jsem nápady na 35 kapitol,
[925]
protože můj mozek celou dobu
překonával sám sebe,
[929]
protože jsem ho správně naprogramovala.
[931]
Dala jsem mu pokyn, ať se snaží
a najde informace, které potřebuji.
[934]
Mohla bych vykládat ještě dlouho,
[936]
ale ono vlastně nejde o to,
kolik vám toho řeknu.
[939]
Důležité je, kolik z toho vstřebáte.
[942]
Jestli je vaší mysli blízký model
„jít na přednášku, poslouchat,
[945]
jít domů a všechno zapomenout“,
odvykněte ji od toho.
[948]
Když budete dělat tyto čtyři věci,
můžete neuvěřitelně získat.
[952]
Říkejte své mysli, co přesně chcete.
[955]
Používejte velmi konkrétní, popisná,
pozitivní, silná slova.
[960]
Nejde o pozitivní myšlení.
[961]
Jde o přeprogramování mozku na úspěch
a tím myslím úspěch ve všech oblastech,
[966]
nejenom v podnikání, nejenom ve sportu,
[969]
ale ve všem, dokonce i ve vztazích.
[973]
Spojte si obrovské, mimořádné
potěšení s prací na plnění cílů,
[977]
a bolest s nečinností a stagnací.
[979]
Změňte své představy, změňte slovník.
[981]
Když máte brilantní mozek,
a brilantní mozek máme všichni,
[984]
máte dvě možnosti:
[986]
buď hledat důvody, proč vám je mizerně,
nebo si ten mizerný pocit rozmluvit.
[989]
„Ty zkoušky nemůžu zvládnout,
hrozně málo spím.“
[993]
Podejte si to jinak:
[994]
„Je to přechodné, to zvládnu,
chci to udělat, dospím to později.“
[999]
A odvykněte si od známého.
[1002]
A to nejdůležitější:
zvykněte si na to, že si věříte,
[1004]
do té míry, že vám budou věřit i ostatní.
[1008]
Děkuji vám za pozornost.
[1010]
(potlesk)
Most Recent Videos:
You can go back to the homepage right here: Homepage