Utilitarianism: Crash Course Philosophy #36 - YouTube

Měl by Batman zabít Jokera?

Kdybyste se zeptali Temného rytíře samotného s jeho jasným pravidlem "nikdy nezabíjet", řekl by vám: "v žádném případě"

Vlastně by řekl spíš (Batmanův hlas): "v žádném případě"

Když se zamyslíte, ten chlápek je ve své etice velmi kantiánský.

Bez ohledu na to, co Joker dělá, existují hrany, které dobří lidé nepřekročí. A pro Batmana je zabíjení za touto hranou.

Ale buďme realisté: Joker nikdy nepřestane zabíjet.

Jasně, Batman jej znovu odvede do Arkhamu, ale všichni víme, že se dostane ven - vždycky to dokáže -

a jakmile bude volný, bude znovu zabíjet.

A mrzačit a terorizovat.

A až to udělá, nebude to taky tak trochu Batmanova vina?

Batman měl mnohokrát šanci Jokera zabít.

Měl možnost zabránit, aby se kdokoliv další stal Jokerovou obětí.

Pokud máte možnost zastavit vraha a neuděláte to, jste morálně čistí, protože jste nezabili?

Nebo jste morálně pošpinění, protože jste odmítli udělat to, co bylo třeba?

Utilitarismus: Rychlokurz Filozofie #36

Proč tedy nazývám Batmana kantiánem?

Myšlenková škola založená v 18. století německým filozofem Immanuelem Kantem -

nyní známá jako kantiánství - je celkem jednoduchá.

Přesněji: Je absolutní.

Kantiánství je o dodržování morální příručky.

Neexistují žádné výjimky nebo výmluvy pro porušení morálních pravidel.

A náš kámoš Batman se snaží seč může se těchto pravidel držet, ať se děje cokoliv.

Ale existují jiné pohledy na etiku.

Například: místo, abychom se soustředili na ÚMYSL lidského jednání,

co kdybychom se víc soustředili na NÁSLEDKY?

Jedna morální teorie, která toto dělá, je utilitarismus.

Soustředí se na následky našich činů a záměry nebere v úvahu.

Správné následky se v tomto ohledu rovnají správným činům.

Co je tedy správný následek?

Moderní utilitarismus založili britští filozofové Jeremy Bentham a John Stuart Mill v 18. století.

I když tato teorie má své předky v myslitelích ze starého Řecka jako byl Epikúros.

Všichni souhlasili, že jednání lidí by se mělo poměřovat podle toho, jaké přináší celkové štěstí.

Koneckonců - říkali - štěstí je naším konečným cílem. Prapříčina toho, proč děláme vše ostatní.

Představte si to takhle: spoustu věcí, co děláte, děláte kvůli něčemu dalšímu.

Učíte se, abyste měli dobré známky.

Pracujete, abyste měli peníze.

Ale proč chcete dobré známky a peníze?

Existuje spousta různých odpovědí - možná toužíme po potvrzení naší inteligence nebo pochvale od rodičů

nebo díky titulu získáme vysněnou práci.

Ale proč chceme tu konkrétní práci?

Proč toužíme po pochvale od rodičů?

Můžeme se ptát donekonečna, ale nakonec narazíme na odpověď:

"Chci to, co chci, protože si myslím, že mě to učiní šťastným."

To je to, co všichni chceme. Je to jedna z mála věcí, kterou máme všichni společnou.

A utilitaristé věří, že to by také mělo pohánět naši morálku.

Stejně jako Kant, utilitaristé souhlasí, že morální teorie by se měla týkat všech stejně.

Ale domnívají se, že toho lze docílit ukotvením morálky v něčem naprosto intuitivním.

A není nic základnějšího než primární instinkt vyhledávat potěšení a vyhnout se utrpení.

Takže se často říká, že utilitarismus je HÉDONISTICKÁ morální teorie, což znamená, že dobré je to,

co je příjemné a morálně bychom měli usilovat o to, co je příjemné, a snažit se vyhnout utrpení.

Ale utilitarianismus nelze nazvat egoistickou teorií.

Egoismus říká, že každý by měl morálně sledovat své vlastní štěstí.

Naproti tomu utilitarismus bede ohledy i na ostatní.

Říká, že bychom měli vyhledávat potěšení a štěstí - nejen pro nás, ale pro co největší možný počet cítících bytostí.

Formálně řečeno: "měli bychom se chovat tak, abychom vyvinuli co nejvíce dobra pro co nejvíce bytostí."

Tomu se říká Princip užitku.

Jistě, nikdo se nebude hádat s filozofií, která mu přikazuje vyhledávat potěšení.

Ale někdy snaha udělat nejvíce dobra pro nejvíce lidí může znamenat, že se musíte obětovat pro ostatní.

Znamená to obětovat své potěšení, abyste vytvořili co nejvíce dobra pro všechny.

Třeba když se slaví vaše narozeniny a rodina řekne, že si můžete vybrat jakoukoliv restauraci, kterou chcete.

Jídlo, které by vám udělalo největší radost, je thajské, ale víte, že zbytek rodiny by radost neměl.

Takže když vyberete Čínu - což není ničí oblíbené jídlo, ale ani nikoho neurazí - tak jste jednali utilitárně.

Vybrali jste to, co vytvoří nejvíce celkového štěstí ve skupině,

i když to pro vás osobně znamená méně štěstí než by znamenaly jiné možnosti.

Problémem je, že většinou jsme sami sobě svými největšími fanoušky.

Všichni máme předem danou potřebu upřednostňovat vlastní zájmy.

Na tom není nutně nic špatného - starat se o sebe je dobrý způsob, jak si zachovat zdravou kůži.

Ale když jde o morálku, utilitaristé tvrdí, že i když jste výjimeční, nejste o nic výjimečnější než kdokoliv jiný.

Takže na vašich zájmech záleží, ale ne víc než na zájmech kohokoliv jiného.

Asi si řeknete, že s tím souhlasíte.

Všichni o sobě rádi smýšlíme jako o těch štědrých a ohleduplných.

Ale i když je mi jasné, že jste určitě milý člověk, musíte přiznat, že vám věci připadají důležitější a závažnější

když se týkají vás a ne nějakého neznámého člověka.

Takže utilitaristé tvrdí, že bychom svá morální rozhodnutí

měli dělat z pozice nezávazného a nezaujatého diváka.

Spíše než myslet na to, co bych měl udělat, říkají, že bych si měl představit,

co bych poradil skupině neznámých lidí, co by měli udělat.

Díky tomu mám mám tendenci rozhodovat s dobrou vůlí a nejsem emocionálně zaujatý.

A jsem spíše divákem než účastníkem.

Tento přístup přinese mnohem pravděpodobněji spravedlivé a nezkreslené rozhodnutí,

které je dobré pro celek.

A teď, abychom si utilitarismus otestovali, pojďme se podívat do bubliny pro trochu bleskové filozofie:

Britský filozof 20. století Bernard Williams vymyslel tento myšlenkový experiment:

Jim je na botanické expedici v Jižní Americe, když narazí na skupinu 20 domorodců a skupinu vojáků.

Celá skupina domorodců má být popravena za protesty proti autoritativní vládě.

Z nějakého důvodu nabídne vůdce vojáků Jimovi šanci zastřelit jednoho z vězňů, jelikož je v jejich zemi hostem.

Říká, že pokud Jim jednoho zastřelí, zbylých 19 domorodců bude osvobozeno.

Ale pokud Jim odmítne, zastřelí vojáci všech 20 protestujících.

Co by měl Jim udělat?

Co je důležitější: co byste udělali Vy?

Williams toto prezentuje jako kritiku utilitarismu.

Teorie jasně požaduje, aby Jim jednoho muže zastřelil, aby se zbylých 19 zachránilo.

Ale Williams tvrdí, že žádná morální teorie by neměla požadovat zabití nevinného člověka.

S odkazem na Kanta Williams tvrdí, že přece není Jimovou vinou, že velitel vojáků je naprostý bezcita

a Jim by neměl být nucen mít na rukou krev, aby zachránil situaci.

Takže i když to zní celkem jednoduše, je utilitarismus celkem složitá morální teorie

Říká, že žijeme ve světě, v němž lidé občas dělají hrozné věci.

A pokud my jsme náhodou u toho a můžeme nějak zasáhnout, tak musíme.

I za cenu, že bychom si měli ušpinit vlastní ruce.

A pokud stojím opodál a dívám se, jak se děje něco zlého, když jsem tomu mohl zabránit,

ušpiním si ruce úplně stejně.

Takže Jim by to neměl brát jako zabití jednoho muže.

Ten muž už byl tak jako tak mrtvý, protože zabiti měli být všichni.

Místo toho by Jim měl své rozhodnutí brát jako cenu za záchranu 19 lidí.

A Batman už by měl konečně měl zabít toho Jokera.

Díky, Bublino.

Pokud se tedy rozhodnete stát se utilitaristy, máte možnosti.

Konkrétně dvě.

Když Bentham a Mill poprvé předložili svou morální teorii, byla to forma zvaná Utilitarismus Chování

někdy též zvaný klasický utilitarismus.

A ten říká, že v jakékoliv situaci byste měli jednat tak, abyste vytvořili nejvíce dobra pro nejvíce jedinců. Tečka.

Ale někdy se zdá, že jednání, které vytvoří nejvíce dobra pro nejvíce lidí, je prostě špatné.

Například představte si, že chirurg má 5 pacientů, kteří všichni čekají na dárce orgánů.

Jeden potřebuje srdce, druhý plíce. Dva čekají na ledvinu a poslední potřebuje játra.

Doktorovi je jasné, že pacienti zemřou dřív, než přijdou na řadu s transplantací.

A náhodou má také souseda, který nemá rodinu,

Úplný samotář. Ani ne moc přátelský.

Doktor ví, že nikomu by tenhle chlapík nechyběl, kdyby zmizel.

A jako zázrakem je soused vhodným dárcem orgánů pro všech pět pacientů.

Takže se zdá, že i když by to byla špatná zpráva pro souseda, klasický utilitarista by měl

souseda zabít a orgány darovat pěti pacientům.

Znamená to nejvíce dobra pro nejvíce jedinců.

Ano, jeden nevinný člověk zemře, ale pět nevinných lidí je zachráněno.

Zní to krutě, ale pamatujte, že bolest je bolest, bez ohledu na to, kdo ji prožívá.

Takže smrt souseda by nebyla o nic horší než smrt kteréhokoliv jiného pacienta na seznamu.

Ve skutečnosti je to pětkrát menší zlo než všech pět těchto úmrtí.

Myšlenkové experimenty jako je tento vedly některé utilitariány k vymyšlení jiného myšlenkového rámce.

Ten se nazývá utilitarismus pravidel

Tahle varianta říká, že bychom měli žít podle zákonů, které obecně pravděpodobně povedou k získání

největšího možného dobra pro největší množství lidí.

Takže ano, budou existovat situace, kde zabití nevinného člověka znamená největší dobro pro nejvíce lidí.

Ale utilitarismus pravidel po nás chce, abychom mysleli v dlouhodobém horizontu a větším měřítku.

A celkově vzato, celá společnost, v níž nevinným lidem hrozí, že budou sebrání a zabiti na orgány,

bude mít mnohem méně užitku než společnost, v níž vám nic takového nehrozí.

Takže utilitarismus pravidel nám umožňuje zdržet se činů, které maximalizují užitek v krátkodobém pohledu,

a místo toho následovat pravidla, která maximalizují užitek ve většině případů.

Jako majiteli lidských orgánů vám tento přístup může dávat smysl.

Ale stejně musím říct: Kdyby Batman byl utilitariánem kteréhokoliv druhu, nevypadalo by to pro Jokera dobře.

Dnes jsme se učili o Utilitarismu.

Probrali jsme princip užitku a poznali jsme rozdíl mezi klasickým utilitarismem a ut. pravidel.

Příště se podíváme na další morální teorii - kontraktarianismus.

Rychlokurz filozofie je natočen ve spolupráci s PBS Digital Studios.

Můžete se kouknout na jejich kanál a sledovat nejnovější epizody seriálů jako je

The Good Stuff, Gross Science a PBS Idea Channel.

Tato epizoda byla natočena ve studiu doktorky Cheryl C.Kinney

za pomoci všech těchto skvělých lidí a náš stejně úžasný grafický tým je Thought Café.